台灣防疫表現國際讚譽 ◆ 捷克參院議長維特齊(Miloš Vystrčil)訪問台灣主要的演講及其內容

捷克參院議長 八月三十日至九月五日率團訪台

Generic placeholder image

捷克參議院議長維特齊八月底率八十九人代表團訪台,包括科研人士、議員和企業界代表。(取自臉書)


2020/08/31捷克韋德齊與經濟部長王美花參加經貿投資論壇

0831捷克韋德齊與經濟部長王美花參加經貿投資論壇|民視快新聞|

https://www.youtube.com/watch?v=Dr-dow4BngU


2020/08/31捷克議長韋德齊 政大發表演說

捷克參議院議長韋德齊在臺首場演講

https://www.youtube.com/watch?v=5tLys7_VFvE

捷克參議院議長韋德齊在臺首場演講內容

Nejlepší slova jsou činy

Taiwan, Národní univerzita Chengchi

Generic placeholder image

捷克參議院議長維特齊(Miloš Vystrčil)8月31日參訪政治大學並發表專題演講,分享自由、民主與台捷經濟合作。中央社記者謝佳璋攝 109年8月31日

Projev přednesený dne 31. srpna 2020 na Národní univerzitě Chengchi na Taiwanu.

 

Vážené dámy, vážení pánové, dajia hao!

Jsem opravdu velmi rád, že jsem společně s mými kolegy mohl navštívit Vaši Formosu, Vaše krásné ostrovy, Váš Taiwan.

Na úvod proto speciálně Vás, všechny obyvatele Taiwanu, všechny Taiwance srdečně zdravím a chtěl bych Vám říci, že obdivuji Vaši sílu, odvahu a energii, se kterou o své krásné ostrovy a o svoji svobodu a demokracii pečujete.

Zároveň bych chtěl hned na úvod zmínit jednu věc, která mě velmi mrzí. Velmi mě mrzí, že předseda českého Senátu nestihl Taiwan navštívit již mnohem dříve a že se tak na Taiwan a na Vaši univerzitu předseda českého Senátu dostavil až 16 let poté, co zde vystupoval náš první český demokratický prezident Václav Havel.

Toto naše české zpoždění nahrazuji částečně alespoň tím, že k Vám přijíždím jako aktivní politik s podporou českého Senátu, horní komory našeho Parlamentu, tedy instituce, která je pojistkou české demokracie, instituce, kterou osobně považuji u nás v Česku za nejdemokratičtější a nejsvobodnější.

Zároveň věřím, že si své „demokratické zpoždění“ postupně začnou uvědomovat i další vysocí političtí představitelé, například evropských demokratických zemí a také samotné Evropské unie, a že také Taiwan brzy navštíví.

Přestože Václav Havel v době, kdy na půdě této univerzity v roce 2004 vystupoval, již prezidentský úřad nezastával, je a bude pro mě navždy naším českým prezidentem a otcem české novodobé demokracie a svobody stejně tak, jako otcem počátků Vaší demokracie a svobody byl prezident Lee Teng-hui.

U rodiny Havlových nyní chvíli zůstanu. Ještě mnohem dříve než Václav Havel totiž Vaši zemi navštívila jeho manželka Olga Havlová.

Olga Havlová navštívila Taiwan na pozvání taiwanských charitativních organizací jako předsedkyně nadace Výboru dobré vůle a stalo se tak již před 30 lety v roce 1990. Říkám to tady také proto, abychom si my muži uvědomili, že ženy vědí občas lépe a dříve, co je správné, než my muži a také bývají leckdy odvážnější.

V rámci mé čistě osobní, s tímto faktem však související, asociace potom dodávám, že zatímco my v Česku máme v současné době pana prezidenta, který mi cestu k Vám na Taiwan nedoporučil, na Taiwanu jste si k mé radosti nedávno znovu zvolili paní prezidentku, na setkání s níž se velmi těším, a která moji cestu a spolupráci demokratických zemí podporuje. Velmi si toho vážím.

A tady se dostávám k první věci, k prvnímu tématu, o kterém bych rád dnes pohovořil. Chci mluvit o tom, že podle mého názoru o demokracii nemůžete úspěšně pečovat bez jisté bolesti a bez odvahy.

Víte, obě naše země Taiwan i Česko si prošly obtížnou cestou, aby získaly svobodu a demokracii. Tyto naše cesty k demokracii jsou v něčem podobné a v něčem se liší. Proto mi nyní dovolte, abych alespoň velmi krátce pohovořil o té naší snad nikdy nekončící československé, později české cestě k plné demokracii a k odpovědné svobodě. Myslím, že to pro nás pro všechny může být užitečné a třeba i poučné.

My v Česku jsme svobodu a demokracii získali po více než 40 letech nesvobody v roce 1989 při tzv. sametové revoluci.

Svobodu a demokracii jsme získali v listopadu 1989 přesto, že celá řada z nás, řekl bych dokonce, že naprostá většina z nás, před rokem 1989 proti nesvobodnému totalitnímu komunistickému režimu v Česku, proti vládě komunistů nijak výrazně neprotestovala. Chodili jsme do práce, stáli fronty na nedostatkové zboží, chodili povinně na sovětské filmy nebo jsme se účastnili povinných komunistických oslav. Byli jsme nespokojení, byli jsme nesvobodní, ale kromě domácí kritiky v místech, kde to bylo bezpečné, jsme byli ticho. Nějak jsme většinově neměli odvahu cokoliv změnit. Skoro bych řekl, že to bylo ještě horší. Až na výjimky jsme měli strach, strach protestovat, strach usilovat o změnu, strach se totalitnímu režimu postavit a projevit nahlas svůj nesouhlas. U nás se lidově říká, že jsme skoro všichni drželi hubu a krok.

Ano, existovaly ostrůvky statečných a svobodomyslných lidí tzv. disidentů, kteří nedrželi hubu a krok, a byli za to patřičně perzekuováni a státní tajnou bezpečností neustále sledováni. My ostatní jsme se však o ně příliš nezajímali. Žili jsme si svůj nesvobodný život a utíkali z něj například do českých hospod k českému pivu nebo za ploty svých zahrádek a zdi svých domů.

Ti pozornější a více aktivní samozřejmě pozorovali zejména v letech 1988 a 1989, že se nálady v české společnosti rychleji mění a že nespokojenost s komunistickým režimem a zároveň touha našeho lidu po svobodě sílí. Přesto byla pro mnoho z nás sametová revoluce v listopadu 1989 až nečekaně rychlým vítězstvím svobody. Symbolicky na Mezinárodní den studenstva 17. listopadu 1989 mladí lidé, zejména studenti, totiž našli odvahu a společně s hrstkou disidentů, z nichž nejznámější je Václav Havel, nám všem dodali energii a sílu a my jsme v sametové listopadové revoluci získali svobodu a začali ten nekonečný proces budování, jak já říkám, plné demokracie.

Nevím, zda to srovnání bude úplně přesné, ale podle toho, co o historii Taiwanu a jeho cestě k demokracii vím, se čeští studenti v listopadu v roce 1989 zachovali stejně statečně a sehráli obdobnou roli jako taiwanští studenti v březnu v roce 1990. Tehdy Vaši studenti a občané v tzv. Hnutí divoké lilie obsadili dnešní náměstí blízko Prezidentského paláce a požadovali skutečně demokratické volby do parlamentu a přímou volbu prezidenta, což byl tehdy pro Taiwan zlomový demokratizační okamžik, stejně jako pro Česko listopad 1989. Tak to vidíte u nás i u Vás studenti, u nás v listopadu v roce 1989, u Vás v březnu v roce 1990. A pak že toho máme málo společného. Opak je pravdou!

I jako pro akademika a učitele je proto pro mě velkou ctí a považuji to za symbolické, že právě zde na půdě prestižní Národní univerzity Chengchi mohu zásadní roli českých i taiwanských studentů v našem společném boji za svobodu a demokracii připomenout a také jim za jejich odvahu a zásluhu o příchod demokracie do našich zemí, do Česka a na Taiwan, hlasitě poděkovat.

Ještě jednou děkuji a připomínám, že jsou to akademické svobody a svobodná akademická půda, která patří k pilířům demokracie. Nikdy na to nesmíme zapomenout!

O tom všem mluvím dnes nejen proto, abychom možná trochu více mohli přemýšlet nad tím, co všechno máme společného, nýbrž také proto, abych se Vám k něčemu přiznal.

V letech před listopadem 1989 jsem u nás v Česku také patřil k té většině lidí v mé zemi, která neměla ráda komunismus a která chtěla svobodu, ale přesto byla navenek jakoby smířena s osudem a na veřejnosti v podstatě mlčela.

Když k nám potom v listopadu v roce 1989 přišla díky odvaze studentů a disidentů a samozřejmě, a to je důležité, také díky podpoře demokratických sil zejména ze západní Evropy a Spojených států amerických, opravdová příležitost získat svobodu, tak jsem v té chvíli sám sobě slíbil, že budu o využití této příležitosti aktivně bojovat a usilovat. Byl to konec roku 1989 a rok 1990, kdy jsem jako městský zastupitel a kandidát Občanského fóra vstoupil v našem malém a krásném městě Telči do politiky.

Hned na začátku svého vstupu do politiky jsem sám sobě přísahal, že již nikdy nebudu pasivní a rezignovaný, že nikdy nepřipustím, abychom třeba někdy bez boje o svobodu přišli a že, a to je pro dnešní den důležité, nikdy neposlechnu a nepřijmu za své žádné doporučení, i kdyby bylo od těch nejvyšších a nejmocnějších (třeba i od samotného prezidenta), nepřijmu doporučení, které by oslabovalo naši nezávislost, suverenitu a svébytnost a poškozovalo svobodu a demokracii kdekoliv na světě. Opakuji, kdekoliv na světě!

No, a protože platí, že přísaha je přísaha a že nejlepší slovo je čin, tak zde dnes před Vámi stojím u Vás na Taiwanu!

Děkuji za pozvání do Vaší krásné, svobodné a demokratické země!

Dámy a pánové, všem opravdovým demokratům musí být zřejmé, že demokraticky smýšlející země vyznávají stejné hodnoty a že by měly držet při sobě. Demokratické země by se také měly podporovat navzájem a rovněž by měly společně podporovat zejména ty, kteří svůj boj o demokracii zrovna svádějí nebo jsou třeba někým silným a mocným ohrožovány. Je tedy naší povinností společně podporovat Hongkong, je naší povinností společně podporovat svobodné Bělorusko!

Můj předchůdce, vážený předseda českého Senátu Jaroslav Kubera se přesně v duchu přirozené logiky spolupráce demokratických zemí rozhodl navštívit Vaši krásnou zemi, navštívit Taiwan.

Následně byl vystaven silnému tlaku, aby cestu nepodnikl. Byl vystaven tlaku, jak ze strany ambasády Čínské lidové republiky, tak bohužel i ze strany našich zbývajících nejvyšších ústavních činitelů. Jaroslav Kubera přesto od svého záměru navštívit Taiwan nikdy neustoupil, byť musel žít pod velkým tlakem a ve velkém napětí a stresu.

Nikdy se již bohužel nedozvíme, do jaké míry tento tlak a existující napětí a stres ovlivnily jeho náhlý a rychlý odchod z tohoto světa.

Jeho smrt nás všechny těžce zasáhla, nejvíce jeho rodinu. Velmi jsem si přál, aby zde dnes jeho milovaná manželka Věra Kuberová mohla být s námi. Přestože velmi chtěla s námi Taiwan navštívit, její lékař ji vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu cestu v podstatě zakázal. Proto si ji dovoluji nyní alespoň takto na dálku vzkázat: Milá Věro, zdravím tě z Taiwanu a přeji Ti hodně zdraví a životní síly. Jarda byl skvělý chlap, skvělý manžel, táta a děda! Drž se!

Pro nás byl potom pan politik - předseda Senátu Jaroslav Kubera statečný, svobodný a charakterově silný muž, kterému byla osobní svoboda a demokracie nade vše. Byl lidským politikem, který stál za svým a neměnil názory. Mnohému mě naučil a nejen mě. Díky Jaroslave, čest Tvojí památce.

Druhé téma, o kterém budu mluvit, je současnost a hodnotový střet, který musíme řešit. Děje se totiž celá řada věcí a hrozí, že pokud nebudeme správně reagovat, nevypadá naše budoucnost zrovna nejrůžověji.

Nyní udělám něco, co nedělám příliš často, budu chválit. Přiznám se, že přestože bývám k mladým lidem poměrně kritický a náročný, dělají mi v poslední době radost. Dělají mi radost u nás v Česku a dělají mi radost u Vás na Taiwanu. Dělají mi radost tím, že se zajímají o současnou společenskou situaci.

My u nás v Česku máme skupinu mladých lidí s názvem Milion chvilek pro demokracii, kterým není jedno, že u nás dochází k pro demokracii a svobodu velmi nebezpečnému propojení moci ekonomické, politické a mediální. U Vás na Taiwanu zase studentské slunečnicové hnutí 318 nedávno upozornilo na netransparentní vyjednávání o obchodních dohodách s Čínskou lidovou republikou. Dobře Vy mladí, díky za to!

K současnosti samozřejmě také patří celosvětová pandemie nemoci COVID-19. Vy jste ji na Taiwanu zvládli velmi dobře. Svět by se od Vás měl učit. I kvůli tomu jsme nakonec k Vám přijeli. Zároveň však pozorně registrujeme podivné chování Světové zdravotnické organizace a já osobně nejsem nejen v této věci spokojen s přístupem mezinárodního společenství k Taiwanu.

Víte, v naší československé historii jsme zažili událost, která se nazývá mnichovská dohoda. Stručně řečeno se v Mnichově v roce 1938 čtyři evropské mocnosti dohodly, že obětují malý stát ve středu Evropy – naše Československo, aby zachránily evropský mír, aby zachránily svět před Adolfem Hitlerem, aby zachránily svět před 2. světovou válkou.

Jak to dopadlo, všichni víme. Britský premiér Winston Churchill to později charakterizoval slovy: „Británie a Francie měly na vybranou mezi hanbou a válkou, zvolily hanbu a budou mít válku.“

Chci věřit, že je to pro svět dostatečné poučení.

Nyní se krátce zmíním o možnostech naší hospodářské, vědecko-výzkumné, kulturní a další spolupráce, neboť k podrobnějším diskusím jsou v rámci návštěvy vyhrazena přednostně jiná fóra.

Na Taiwan se mnou přijelo téměř 40 českých podnikatelů, jejichž firmy jsou v naprosté většině případů nositeli špičkových technologií. Ze strany našich podnikatelů a vědců je velký zájem položit základy chytré a vzájemně výhodné spolupráce. Víte, když jsem přemýšlel, co k tomu mám dalšího říci, tak jsem se rozhodl, že Vám namísto dalších řečí a zdůvodňování toho, jak je výhodné, když Taiwanci a Češi spolupracují, raději položím řečnickou otázku.

„Víte, jak to dopadne, když začne spolupracovat Taiwanka s Češkou?“ Vznikne nejlepší světový tenisový deblový pár. Mám na mysli vítězky ve Wimbledonu v roce 2019 - tenisový pár Hsieh Su-wei - Bára Strýcová. A nyní si představte, co se všechno může podařit, když začne spolupracovat taiwanský a český podnikatel.

Několikrát jsem již řekl, že Vaše ostrovy jsou opravdu krásné a pohostinné, nakonec portugalští mořeplavci byli krásou Vašeho ostrova tak okouzleni, že mu výraz Ihla Formosa – Krásný ostrov vetkli do názvu. Dovolím si tedy upozornit, že to je jedna z dalších vlastností, kterou máme společnou. Naše země je totiž také velmi krásná a pohostinná. A nemám nyní na mysli pouze Prahu. Již jsem zde zmiňoval svoji rodnou Telč – město UNESCO. Náměstí Telče její osvícení obyvatelé v době totality uchránili od přestavby, a zachovali tak pro budoucí generace historický klenot světové krásy. Podobně se nám podařilo uchovat historické jádro Kutné Hory nebo židovskou čtvrť v Třebíči. Velmi dlouho bych mohl mluvit o krásách naší přírody. Až skončí pandemie COVID-19 a ona skončí, přijeďte k nám do Česka, jste srdečně zváni. Velmi si přeji, abyste mohli již brzy využít přímé letecké linky Tchaj-pej – Praha.

Nedá mi to a ještě se vrátím k tomu, co nás spojuje a co považuji za výjimečné. Když jsem se snažil pochopit, co je příčinou taiwanského zázraku, mluvil jsem s mnoha lidmi, kteří Vaši zemi velmi dobře znají. Kladl jsem jim velké množství otázek a také jsem se snažil přečíst texty, které mi doporučili. Jako vždy jsem však také četl texty, které mi doporučeny nebyly. Nemusí být totiž vždy dobré se nechat slepě vést. Je však vždy dobré moudrým lidem pozorně naslouchat.

Bylo pro mě velmi zajímavým zjištěním, že Vaše taiwanská identita má obdivuhodné, zdravé, mnoha stopami a vlivy formované kořeny. Potěšilo mě, že jsem nalezl například stopy mořeplavců z Evropy. Objevil jsem samozřejmě i mnoho stop a vlivů dalších, nebudu je všechny vyjmenovávat.

Musím se přiznat, že obdivuji Vaši schopnost spojovat a splétat kořeny Vaší identity způsobem, jehož výsledkem je prosperující, silná, svobodná a demokratická země, která musí dnes a denně pečovat o svoji svobodu a demokracii mnohem intenzivněji a pozorněji, než to činíme my v Evropě. Věřte, že my v Česku víme velmi dobře, co znamená žít s Velkým bratrem za zády. Velký bratr totiž slabost a chyby neodpouští.

Vidíte, další zkušenost, kterou máme společnou. Rozumíme Vám a stojíme při Vás!

Přes všechno, co jsem již řekl, a nebylo toho zrovna málo, musím na závěr zmínit ještě jednu naši společnou vlastnost, kterou považuji za vůbec nejdůležitější. Jsem přesvědčen, že tím nejdůležitějším společným jmenovatelem taiwanského a českého lidu a zároveň jejich největší silou totiž je, že si svobodně a dobrovolně vybraly život v demokracii.

Jsem přesvědčen, že je to právě demokracie a z ní vyvěrající svoboda, pravda a spravedlnost, které jsou našimi společnými hodnotami, které mají nejvyšší cenu a jsou nutnou podmínkou spokojeného a férového života.

Skončím tedy podobně, jako jsem začal. Žijete na krásných ostrovech, žijete v demokracii, o kterou musíte dnes a denně pečovat, kterou musíte dnes a denně chránit.

Mějte tedy prosím na paměti, že právě svoboda, pravda a spravedlnost jsou Vaším nejlepším mečem.

Mějte tedy prosím na paměti, že právě svoboda, pravda a spravedlnost jsou zároveň i Vaším nejlepším brněním.

Pečujte, prosím, o svůj meč i o své brnění, jak nejlépe budete moci.

Přeji Vám svobodnou, pravdivou a spravedlivou budoucnost.

Generic placeholder image

親愛的女士們、先生們,(中文)大家好!

真的很高興有機會跟我的同事們一起,造訪你們的寶島(Formosa),你們美麗的島嶼,你們的台灣。因此,我想要熱情地特別向所有住在台灣的人民致上問候,並且對你們說,你們為了發展你們美麗的島嶼以及你們的自由和民主所投注的力量、勇氣與能量,讓我感到無比欽佩。

同時,我想在演說一開始,提起另一件讓我感到非常遺憾的事。我遺憾沒有任何捷克參議院議長更早就來台灣訪問,我遺憾在我們首位以民主方式產生的總統哈維爾造訪台灣並發表演說之後相隔16年,才有捷克參議院議長來到台灣和這所大學訪問。

但我為捷克方面的耽擱做了一些補償,也就是以在任政治人物的身分來訪,而且此行獲得我國國會上院,也就是參議院的支持。參議院是捷克民主的安全機制,而且我個人認為,它是捷克共和國最民主,也最自由的機構。

Generic placeholder image

捷克參議院議長維特齊說,哈維爾(圖)是捷克現代民主與自由之父。(圖取自維基共享資源,作者Jiří Jiroutek,CC BY 3.0)

同時,我相信歐洲民主國家的其他政府高層以及歐盟本身的代表,將逐漸開始意識到自己的「民主延誤」,而且不久後也將訪問台灣。

哈維爾2004年訪問政大時雖然已經不是總統,但他仍是、而且永遠都會是我們捷克人的總統,也是捷克現代民主與自由之父,就像李登輝總統開創了貴國的民主與自由。

講到哈維爾及其家人,我要離題一下。比哈維爾總統早很多年訪問台灣的,是他的夫人奧加‧哈維洛娃(Olga Havlová,註:1996年1月因癌症病逝)。她在1990年以善意委員會(Committee of Good Will)會長的身分,應台灣慈善機構邀請前來訪問,這已經是30年前的事。我提到此事的原因之一,在於我們身為男人應該要瞭解,女人有時比男人更清楚而且更早知道什麼是好的,而且有時她們更有勇氣。

在我純粹個人聯想、與此事實無關的架構下,我要補充一點:我們捷克的總統不建議我訪問台灣,而我很高興,你們最近在台灣讓一位女性總統當選連任。我很期待跟她見面。我知道她支持我訪問台灣,也支持民主國家之間的合作。我對這點十分感激。 

Generic placeholder image

捷克參議院議長維特齊(Miloš Vystrčil)(後右)8月31日下午在國立政治大學發表專題演講,吸引不少學生和媒體與會。中央社記者謝佳璋攝 109年8月31日

無法承擔苦痛、展現勇氣 就無法維護民主

接著我要談今天的第一個主題。我認為,如果無法承擔苦痛、展現勇氣,就無法維護民主。我想針對這點做一些闡述。

各位知道,台灣和捷克兩國為了贏得自由和民主,曾經走過艱困的道路。我們彼此的民主道路有若干相似之處,但也有所不同。因此,請容許我談談捷克斯洛伐克以及後來的捷克走向完全民主與負責任的自由的道路。這條道路可能永無止境。我想,這樣的討論對大家可能會有益處,甚至有所啟發。

捷克在歷經超過40年的高壓統治後,1989年在「絲絨革命」中爭取到自由與民主。我們在1989年11月贏得自由與民主,但在那之前,我們有非常多的人,我甚至會說是絕大多數的人,並未強烈反抗捷克當時的共黨高壓極權體制或共產黨政府。我們照常上班,為了購買稀少的物資大排長龍,上電影院看不得不看的蘇聯影片,參加不得不去的共產黨慶典。

我們不滿,我們不自由,但除了批評國內那些不會因批評而出事的問題以外,我們保持緘默。我們多數人沒有勇氣改變任何事。其實,我認為情況比這更糟。除了若干著名的例外,我們害怕,不敢抗議,不敢追求改變,不敢反抗極權體制,不敢大聲說出不同的意見。我們常說,幾乎每個人都閉上嘴巴,繼續過日子。

對,當時有些勇敢和自由思考的個人,即所謂的異議人士,他們不閉上嘴巴過日子,但因此遭到迫害,被秘密警察持續監控。一般民眾對這些人往往缺乏興趣;我們過著不自由的生活,避開那些人,去捷克酒吧喝捷克啤酒,或者躲在自家院子圍籬或房子牆壁的後面。

較仔細觀察且活躍的人顯然注意到,特別是在1988和1989年,捷克的社會氛圍在快速改變,對共黨政權的不滿以及捷克人民對自由的嚮往逐漸增強。儘管如此,1989年11月絲絨革命這個自由的勝利來得如此之快,出乎我們許多人的意料。在1989年11月17日國際學生日這個具有象徵意義的日子,年輕人,尤其是學生們發揮勇氣,與少數異議人士攜手,包括其中最知名的哈維爾,給了我們能量和力量,讓我們在絲絨革命中獲得自由,而我們也就像我剛才所說,展開了建設「完全民主」這個永無止境的過程。

Generic placeholder image

1990年3月,學生與民眾發動野百合學運,在中正紀念堂靜坐,要求真正的民主國會選舉與總統直選。(中央社

捷克學生1989 vs. 台灣野百合學運

我不確定這樣的比較是否夠精確,但根據我對台灣歷史與台灣民主發展的理解,捷克學生在1989年的勇敢程度及所扮演的角色,與19903月的台灣學生十分近似。當時,你們的學生與民眾發動「野百合運動」,在總統府附近的廣場靜坐,要求真正民主的國會選舉與總統直選,這是台灣追求民主過程的突破點,一如1989年11月對捷克的意義。這就是我們兩國的學生,1989年11月在我國、1990年3月在貴國。有些人還說我們幾乎沒有共通之處。事實正好相反!

我曾任教職,因此感到榮幸、也認為別具象徵意義,自己能夠在頗具聲望的國立政治大學提醒大家,記得捷克與台灣學生在我們共同為自由與民主奮鬥的過程中所扮演的重要角色,並大聲感謝和讚賞他們把民主帶給我們兩國的勇氣和功勞。

再次感謝你們,也容我提醒大家,學術自由與自由的學術園地是民主的重要支柱。我們永遠不要忘記這一點!

絕不會不拚搏就承認失去自由

我提起這些,不僅是要讓我們多加思考兩國的共通之處,也為了要做一個告白。

在1989年11月之前許多年,我與多數捷克人一樣,雖然不喜歡共產主義,同時嚮往自由,卻置身事外,向命運妥協,基本上在公開場合保持緘默。因為有勇敢的學生與異議人士,以及同樣重要地,來自西歐和美國等民主力量的支持,1989年11月出現了真正可贏得自由的機會。於是,我向自己承諾,要積極奮鬥,努力善用這次機會。當時是1989年底,到了1990年,我就步入政壇,成為(哈維爾創建的)「公民論壇」(Civic Forum)候選人,並在美麗的小鎮泰爾屈(Telč)當選民意代表。

一開始從政,我就對自己發誓,絕不再被動、順服;我發誓,再也不會不拚搏就承認失去自由。而至今依然重要的是,我絕不會順從或接受任何足以削弱我們獨立性、主權與獨特性,甚至有損世界任何地方自由與民主的建議,即使建議來自最高層、最有權勢的代表,例如總統本人,也是一樣。我再說一次,「世界任何地方」!

既然發了誓,就要信守。行動是最好的語言,因此我來到台灣,站在各位面前。謝謝你們邀請我來到你們美麗、自由而民主的國家!

各位女士、先生,真正支持民主的人士顯然都知道,具民主思維的國家所尊重的價值相同,而且他們應該團結一致。民主國家應該相互支持,並且支持其他正在為民主奮鬥或可能受到強權威脅的國家。因此,我們有義務共同支持香港,有責任共同支持自由的白俄羅斯!

我的前任、已故捷克參議院議長柯佳洛(Jaroslav Kubera)依循民主國家應彼此合作的道理,決定訪問你們美麗的國家台灣。他後來遭受強大壓力,被要求打消訪台計畫。壓力既來自中國大使館,不幸地,也來自我國政府最高層的其他代表。不過,柯佳洛從未放棄訪台意願,儘管他得面對極大壓力和困擾。

很遺憾,我們永遠無法得知他的猝逝,有多大程度是這個壓力和無所不在的困擾所造成。我們對他的死深感震驚,他的家人尤其痛苦。但願他心愛的遺孀薇拉.柯佳洛娃(Věra Kuberová)今天也能在場。她雖然非常想要一起訪台,但醫師顧及她目前的健康狀態,基本上禁止她旅行。因此,我想藉此機會(指演說直播)向她表達:親愛的薇拉,我們從台灣向你致上問候,祝你健康、充滿生命力。佳洛是個很棒的人,很棒的丈夫、父親和祖父!加油!

對我們來說,柯佳洛議長是政治家,是個勇敢、自由、品格高尚的人。對他來說,沒有任何事比個人自由和民主更重要。他是個有人性的政治人物,堅守信念,永不動搖。他給我和其他人很多的教導。謝謝你,佳洛,我們懷念你。

Generic placeholder image

捷克參議院議長維特齊說,已故捷克參議院議長柯佳洛(圖)是政治家,是個勇敢、自由、品格高尚的人。(美聯社)

年輕人!謝謝你們

我想談的第二個主題與當下及我們所有人必須解決的價值衝突有關。很多事情正在發生,如果不適切因應,我們的前途恐怕不容樂觀。

請容我做一件我不常做的事:讚美。我必須承認,我對年輕人往往有很多批評,對他們的要求很高。不過,他們近來讓我相當開心,包括捷克和台灣的年輕人,因為他們對當前的社會議題展現興趣。

在捷克,我們有一群年輕人創建「民主百萬時刻」(Milion chvilek pro demokracii)組織。他們對經濟、政治和媒體勢力相互結合感到憂心,因為這對自由和民主構成危害。在台灣,318太陽花運動讓民眾意識到與中國貿易協議磋商的過程不透明。做得好,年輕人!謝謝你們!

全球2019冠狀病毒疾病(COVID-19)疫情已成為我們日常生活一部分。在台灣,因應疫情的成果良好,世界該向你們學習。這也是我們來台訪問原因之一。同時,我們注意到世界衛生組織(WHO)的奇怪行徑;這方面,我個人對國際社會對待台灣的方式感到不滿。

各位要知道,在捷克斯洛伐克歷史上,曾有慕尼黑協定(Munich Agreement)這麼一件事。長話短說,4個歐洲強權1938年在慕尼黑達成共識,將犧牲一個中歐小國,也就是我們的捷克斯洛伐克,為的是要確保歐洲和平,讓世界免於希特勒和第二次世界大戰的禍害。

我們都知道最終結果是什麼。英國首相邱吉爾後來這麼形容:「英國和法國政府必須在屈辱與戰爭之間擇一。他們選擇了屈辱,結果也得到戰爭。」

我想要相信,世界已從中得到充分教訓。

請容我簡述我們雙方經濟、研究、發展、文化及其他類型合作的可能性。較為詳盡的討論將在相關平台進行。

將近40位捷克企業家隨我訪台。他們多數擁有尖端技術。我們的商業和科學界積極尋求機會,要為智慧科技領域的互利合作建立基礎。各位要知道,當我思考該為這個議題再說點什麼時,我決定用反問而不是正面論述的方式,證明台捷合作有多少好處。 

台灣捷克共同體認:老大哥永遠不會對失誤心軟

我要問:「你們知道,當一位台灣女孩決定和一位捷克女孩合作時,會發生什麼事嗎?」答案是:世界最強的雙打組合。我指的是2019年溫布頓網球錦標賽女子雙打冠軍謝淑薇與史特莉措娃(Bára Strýcová)。現在,試著想像,當一位台灣企業家和捷克企業家展開合作,會有什麼成果。

我已數度提及,你們的島嶼很美麗、好客。葡萄牙航海員為你們美麗的島嶼著迷,決定叫它「福爾摩沙」,也就是「美麗之島」。我想指出,這是另一個我們的共通點。

我的國家也美麗、好客,而且我指的不只是布拉格。我已提到我的家鄉泰爾屈,它名列聯合國教科文組織(UNESCO)名單。有意識的公民試圖避免泰爾屈的中央廣場被重建,要將此歷史瑰寶傳承給未來世代。同樣道理,我們成功保存了庫特納霍拉鎮(Kutná Hora,意指「礦山」)的歷史核心,以及特雷碧奇(Třebíč)鎮的猶太區。我可以花很長時間介紹我們的自然美景。COVID-19疫情一定會結束,當它結束時,請大家到捷克一遊,你們會受到熱情歡迎。我誠摯盼望各位很快就可使用台北與布拉格直飛航班。

我忍不住要回頭談我們的共通點,以及我認為不凡之處。

Generic placeholder image

2019年7月,台灣網球一姐謝淑薇(右)和捷克搭檔史特莉措娃(左)在溫布頓網球錦標賽女雙決賽奪冠。(圖取自溫網網頁wimbledon.com)

當我試著了解催生「台灣奇蹟」的因素時,我和多位熟稔你們國家情況的人聊過。我向他們提問,也試著找他們推薦的文本來讀。不過,一如往常,我也讀了他們沒推薦的文本。有時候,最好不要盲從。不過,聽取有智慧的人的見解,總是有益處。

我感到很有意思的是,你們的台灣認同健康地根植於許多影響和烙印,且值得肯定。在各項例證中,我就很開心發現歐洲航海員的軌跡。當然,我也發現了許多其他痕跡和影響,在此不一一列舉。

我必須坦承,我十分欣賞你們連結、編織各個認同根源,並據此造就繁榮、強盛、自由民主國家的能力;更何況,你們被迫每日每夜保衛自己的自由、民主,必須比在歐洲的我們更加努力、警醒。請相信我,當我說在捷克的我們十分清楚有「老大哥」在背後是什麼感覺,我是在說實話,因為「老大哥」永遠不會對軟弱和失誤心軟

看吧,這又是我們另一個共同經驗。我們懂你們,我們站在你們這邊!

雖然我已觸及多次,我還是必須再提一個我們雙方的共同點,而且是最重要的一點。我堅信,台灣和捷克民眾之間最重要的公約數(註:維特齊從政前是數學老師)、同時也是他們最強而有力之處,就是這麼一個事實:他們都自由、自願地選擇了生活於民主體制。我相信,民主及源於民主的自由、真理和正義,構成了我們最珍視的共享價值,也是令人滿意的公平生活的必要前提。

因此,請容我以與開頭近似的方式為演說做結尾。你們生活於美麗的島嶼,生活於必須日夜培植和保護的民主體制中。

請你們記得,自由、真理和正義是最好的寶劍。

請你們記得,自由、真理和正義同時也是最好的盔甲。

我請求你們,盡力善加保護你們的寶劍和盔甲。

祝福你們有自由、真理和正義得勝的未來。

Generic placeholder image

捷克參議院議長維特齊(Miloš Vystrčil)8月31日參訪政治大學並發表專題演講,分享自由、民主與台捷經濟合作。中央社記者謝佳璋攝 109年8月31日


2020/09/01捷克參議院議長韋德齊立院演講暨受贈獎章

0901韋德齊立院演說

https://www.youtube.com/watch?v=oFjBRuMg1w8&feature=youtu.be

 

Solidarita demokracií a obrana společných hodnot

Taiwan, Legislativní dvůr

Generic placeholder image

Projev přednesený dne 1. září 2020 před taiwanským Legislativním dvorem.

Vážený pane předsedo Legislativního dvora Jou Si-kchune,

vážené členky a členové Legislativního dvora,

vážení kolegové senátoři,

vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté,

včera jsem ve svém vystoupení na Národní univerzitě Chengchi poměrně podrobně mluvil o podobenstvích našich osudů, mluvil jsem o úsilí, které bylo třeba vynaložit a které je třeba vynakládat, abychom mohli žít ve svobodě a demokracii.

Vyzýval jsem také ke vzájemné solidaritě demokracií a obraně našich společných hodnot.

Chválil jsem mladé lidi v obou našich zemích za to, že se zajímají o společenský život a že nejsou lhostejní ke střetům zájmů politiků, k netransparentnosti apod.

Dnes mám možnost vystoupit před nejvyšším zákonodárným sborem Taiwanu, před taiwanským Legislativním dvorem. Velmi si toho vážím a děkuji za tuto příležitost.

Přijeli jsme k Vám z českého Senátu ve velmi silném zastoupení a rád bych Vám alespoň krátce představil své kolegy.

Začnu prvním místopředsedou Senátu kolegou senátorem Jiřím Růžičkou, člověkem svobodomyslným a velmi erudovaným v oblasti vzdělávání. Byl například ředitelem pražského prestižního gymnázia Jana Keplera a v mládí vynikajícím sportovcem.

Senátor Pavel Fischer je předsedou zahraničního výboru Senátu a je to on, se kterým jsem cestu sem k Vám na Taiwan nejvíce diskutoval a probíral a který toho pro úspěch naší cesty k Vám na Taiwan mnoho odpracoval.

Senátor Lumír Kantor je předsedou zdravotního výboru a Vy asi tušíte, proč měl velký zájem se cesty zúčastnit. Je dlouholetým primářem novorozeneckého oddělení, velmi ho zajímá Vaše zdravotnictví, a to nejen kvůli tomu, jak excelentně zvládáte koronavirovou pandemii.

Senátor Petr Šilar je předsedou významného senátorského klubu křesťanských demokratů a velmi zkušený politik s hlubokou znalostí zemědělské problematiky, která je podložena praktickou zkušeností.

Senátor Lumír Aschenbrenner je místopředsedou hospodářského výboru, je milovníkem originálního umění a jako občan Plzně i hrdým propagátorem plzeňského piva.

Senátor Tomáš Goláň je místopředsedou ústavně-právního výboru a velkým znalcem daňové problematiky, je člověkem velmi přímým a otevřeným.

A konečně senátor Pavel Štohl je místopředsedou výboru pro vzdělávání, člověkem se zkušenostmi z akademického světa a prorektorem soukromé vysoké školy ekonomické.

Také mi dovolte, abych Vás srdečně pozdravil za celý český Senát, za naši horní komoru českého Parlamentu, kterou, jak často opakuji, osobně považuji za nejdemokratičtější a nejsvobodnější instituci v Česku. Zároveň také s hrdostí připomínám, že tuto naši cestu k Vám na Taiwan při hlasování v Senátu podpořilo 50 z 52 přítomných senátorů. Tedy 96 % přítomných senátorů.

Vážené členky a členové Legislativního dvora, dámy a pánové.

Pravděpodobně jste si všimli, že pokud hovořím o českém Senátu, zároveň obvykle také připomínám, že se jedná o horní komoru českého Parlamentu. Z toho tedy plyne, že u nás v Česku máme kromě horní komory Parlamentu i komoru dolní – Poslaneckou sněmovnu. Tedy, že náš Parlament je dvoukomorový. Zatímco členů horní komory – senátorů je celkem 81 a jsou voleni většinovým systémem za každý obvod jeden senátor, členů dolní komory – poslanců je celkem 200 a jsou voleni na základě poměrného volebního systému.

Každá z komor má potom v našem parlamentním systému jiné postavení dané ústavou a platnými zákony.

Neříkám to zde na půdě Vašeho Legislativního dvora ani tak proto, abych Vás seznámil s naším politickým uspořádáním, nýbrž zejména proto, že je z toho zřejmé, že v různých zemích může mít a často má fungující demokracie různé podoby. Například u Vás máte jednokomorový parlament, ve kterém je podle mých informací větší část členů volena většinovým a menší část na základě poměrného volebního sytému.

Nutně se tedy nabízí otázka, jak se tedy pozná, který demokratický systém funguje lépe a který hůře, jak se pozná, který demokratický systém je ten správný, respektive, který je ten nejsprávnější?

Osobně jsem přesvědčen, že podoba funkční demokracie může být různá a že jeden univerzální demokratický systém, který je vhodný a nejlepší pro všechny státy světa, neexistuje a ani existovat nemůže. Je to jednoduše dáno tím, že my sami jsme v různých místech tohoto světa různí. Máme různé zvyky, různé tradice, různou historii, různé vlastnosti, různé priority a v tom výčtu našich odlišností bych mohl ještě dlouho pokračovat.

Funkční demokracie se totiž nepozná podle počtu komor nebo velikosti zákonodárného sboru.

Pro funkční demokracii, ve svobodném a demokratickém světě, je rozhodující jiné kritérium. Ve funkční demokracii, ve svobodném a demokratickém světě, je a musí být člověk a jeho život tou nejvyšší, opakuji, nejvyšší hodnotou.

Právě proto je důležitá existence rámce, který člověka chrání, nikoliv omezuje, ostrakizuje nebo mu nařizuje, co si smí a co si nesmí myslet nebo co může a co nemůže říkat nebo dělat.

A kde jinde než na půdě Legislativního dvora, na půdě Vašeho parlamentu bychom o tom měli mluvit. Zákony bychom přece neměli přijímat proto, abychom iniciativu lidí a jejich přirozenou touhu po svobodě omezovali. Naopak, zákony, které přijmeme, by měly chránit a pečovat o ty, kteří chtějí žít ve svobodě a v demokracii. Zákony by měly zajišťovat občanům jistotu dodržování základních práv a svobod, jistotu ochrany před těmi, kteří je porušují nebo dodržovat nechtějí.

Zákony by měly dbát o naše bezpečí, o naše zdraví, o ochranu prostředí, ve kterém žijeme. Zákony by měly myslet na staré i mladé, měly by vytvářet prostor pro přístup ke vzdělání, k informacím, k zajištění dobré péče pro ty, kteří to potřebují.

Zákony by také měly co nejméně omezovat svobodného a tvůrčího ducha, podnikavost a možnosti originálních přístupů a prezentací.

Napsat a schválit dobrý zákon je obtížné a vyžaduje to pracovitost, zkušenost a pokoru. Zrušit špatný nebo zbytečný zákon je možná ještě těžší. Nevím, jak je to u Vás, u nás mi připadá, že zejména v poslední době zbytečných zákonů a nařízení neustále přibývá.

Není rolí nikoho jiného než rolí zákonodárců, aby měli zároveň na paměti, že každý zákon je pouze nedokonalým popisem toho, jak bychom chtěli, aby společnost fungovala. V demokracii demokraticky, v totalitě totalitně.

A protože všichni víme, že každý popis objektivní reality, každý výčet předpisů nutně je a musí být nedokonalý, vystupuje nakonec opět do popředí zásadní úloha demokratických principů nebo, chcete-li, definování základních hodnot a přirozeného respektu k nim.

Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že role demokratických parlamentů, role demokratických legislativních dvorů, horních i dolních komor na celém světě spočívá, kromě popisovaného schvalování zákonů, také právě v obhajobě demokratických principů.

Obhajoba demokratických principů totiž není ničím jiným než obhajobou a ochranou svobodné demokratické duše našich společností.

Jsem přesvědčen, že je povinností každého demokrata podporovat všechny, kteří hájí demokratické principy a někdy za nelehkých podmínek budují demokracii.

Jsem proto velmi rád, že jsme v rámci naší senátní parlamentní diplomacie mohli za Vámi přijet, abychom si navzájem vyměnili zkušenosti, podpořili se a rozšířili vzájemnou spolupráci.

V roce 1963 se americký prezident John Fitzgerald Kennedy ? JFK ? ve svém slavném projevu „Ich bin ein Berliner“ jednoznačně vymezil proti komunismu a utlačujícím režimům a podpořil obyvatele Západního Berlína. Svoboda je nedělitelná, řekl, a pokud je na světe jeden člověk zotročen, nejsme ani my svobodní. Větou „Ich bin ein Berliner“ pak vyslovil svoji podporu Západnímu Berlínu a nejvyšší hodnotě svobody.

Dovolte mi tedy nyní, abych i já vyslovil osobně svoji podporu Taiwanu a nejvyšší hodnotě svobody, abych skončil své dnešní vystoupení tady u Vás v Legislativním dvoře, tady u Vás na Taiwanu, možná skromnějším, ale stejně důrazným prohlášením: „Já jsem Taiwanec.“ Wo shi Taiwan ren.

Přeji Vám svobodnou, pravdivou a spravedlivou budoucnost. Je to na Vás.

Generic placeholder image

韋德齊演說中文全文:

容許我代表捷克參議院,也就是捷克共和國議會的上議員向貴方獻上誠摯問候,我經常強調,我將參議院看成捷克最民主、自由的機構,同時也自豪指出,來台此行受到參議院96%支持,52名議員有50位表示同意。

我常補充,參議院是捷克共和國國會上意願,除了上議院還有下議院,也就是眾議院,因為國會是兩院制議會,我在貴國立法院詳細介紹捷克議會制度,不僅是為了讓桂芳了解我們政治制度,為了讓我們意識到可以不同行駛的民主制度,例如貴國就是一院制。

大家可以設想一個問題,哪種民主制度更好、哪一種更差,怎麼認出來哪一種是正確的民主。

但我個人認為,實質民主的形式可以有所不同,且一個普遍、通用適合所有國家的民主制度不會存在,也不可能存在,原因很簡單,世界不同地區的人都存在差異,不同地方的人有不同習慣,不同傳統、歷史、性格、優勢等等。

實質民主並不取決於國家議會議院數量、立法機構大小,因為實質民主制度在自由民主世界內,人和人的生活必需具有擁有最高價值,我重新強調「最高」兩個詞,「人和人的生活必需具有擁有最高價值」。

因此,需要指點一定的方位,此方位或框架作用是保護人,並不是限制他們,並不是逐出他們,並不是命令他們想什麼、說什麼、做什麼

沒有比立法院、比貴國國會更合適的地方談此話題,畢竟我們不該透過法律,來限制人的主動性、對自由的渴望,相反,我們通過的法律,應該保護追求民主自由生活的人,法律替公民提供基本權利和自由安全,確保拒絕權利與自由的人所侵犯,法律也應該保護安全,身體健康、居住環境,更應該考慮到老年人、年輕人,替他們創造更良好的環境,確保能被護理的人能得到虎力,法律應該盡可能減少限制自由、限制具有創造性精神、獨特的表現及態度。

制定好的法律很難,因為需要有經驗、並且勤奮虛心的工作;取消不好、多餘的法律有可能更難,我不知道貴國情況如何,但我覺得我們捷克多餘的法律跟規定越來越多。

每一名立法者都要記住,每一項法律都只是我們西方社會如何運作的不完整描述,在民主制度下是民主運作、極權主義下是極權運作,因為我們大家知道客觀現實的描述並不完整,最終還是民主原則、對基本價值的尊重。

因此,我認為世界各地民主議會、民主立法院、民主上下議院人物,除了通過法律之外,在於捍衛民主原則;而捍衛民主原則就等於捍衛我們社會的自由民主精神,

我堅信每一位民主主義者,有義務支持所有捍衛民主原則、建造民主的人,因此作為國會外交關係代表,能夠訪問貴國交換經驗、互相支持、擴張之間的合作,使我感到十分榮幸。

1963年,美國總統甘迺迪在他著名演講「我是柏林人」,明確反對共產主義和壓迫政權,並支持西柏林人民,並表示自由是不可分割的,因為只要有一人被奴役,所有人都不自由,然後他用「我是柏林人」這個句子向柏林人民、自由最高價值表示支持。

請容許我以同樣的方式向台灣人民表示支持,容許我以有可能更謙虛、但更堅決的一句話「我是台灣人」,來結束在立法院的演講。

 

LIVE - 捷克特展揭幕 參議長韋德齊受訪

https://www.youtube.com/watch?v=HxZY6hhS1wU


2020/09/03蔡英文接見捷克參議長 並追贈前參議長「特種大綬卿雲勳章」

20200903總統追贈捷克故參議長柯佳洛勳章暨接見參議長韋德齊訪團

https://www.youtube.com/watch?v=QhwmpgdnZYA


2020/09/03捷克參院議長韋德齊與外交部長吳釗燮聯合記者會

捷克訪問團 外交部聯合記者會

https://www.youtube.com/watch?v=B__CkTIurw8

副總統賴清德出席捷克訪問團答謝晚宴(總統府提供)

https://www.youtube.com/watch?v=giGb_XK9L_8


2020/09/04捷克韋德齊出席重組供應鏈論壇

【9/4 直播LIVE】 捷克議長韋德齊Miloš Vystrčil參加AIT重組供應鏈論壇

https://www.youtube.com/watch?v=bR8_2z2uLVM

0904捷克布拉格市長賀吉普媒體見面會|民視快新聞|

https://www.youtube.com/watch?v=BtKnjBXQlbM


Back to top

本網站專屬藝術家 陳東元 ‧ 所有網頁自行製作並架設網站

藝術家 陳東元為台灣水彩黃金時期領頭羊 ‧ 後專司雄偉遼闊油畫創作 ‧ 晚年全心重建童年經歷的林業史

藝術家 陳東元 專屬 E-mail 郵件信箱 》 taiwanland.tw@gmail.com